Jubilejní desátý cyklistický výlet

 120. výročí založení sboru bylo inspirací na dvoudenní cyklistický výlet pro 22 příznivců jízdního kola, z toho 16 členů sboru. V sobotu 31. srpna ve čtvrt na devět ráno se všichni vydali směr Stará Paka do Lomnice nad Popelkou, kde na ně čekala první disciplína Olešnického cyklistického víceboje. Ta spočívala v ujetí vzdálenosti 5 m v co nejpomalejším čase. Další směr byl přes Žlábek do Rovenska pod Troskami. Tam jsme se v pěkném prostředí cukrárny občerstvili kávou a doplnili cukry zákuskem či zmrzlinou. Bohužel se najednou ozval sykot a jedno kolo bylo prázdné. Naštěstí to byl jediný defekt za celé dva dny a tak po výměně duše se jelo dál. Okolo Vidláku a Věžáku jsme dojeli přes Libošovice na Kost. Tam byl oběd a druhá disciplína, kdo dříve nafoukne balónek, až praskne. Dále trasa vedla kolem Komárovského rybníku (Branžež) a v Kněžmostu se stoupalo náročným terénem na hrad Valečov ke třetímu úkolu a to výjezd do vrchu na cca 30 m. Po prohlídce hradu dorazil celý peloton v 18 hodin na poslední dvě disciplíny do rekreačního zařízení Zlaté údolí. Ještě před večeří proběhla jízda zručnosti (slalom) a po jídle překážková dráha. Pak už někteří nasedli na lodičky, opékaly se buřty a klábosilo u vínka, pivka nebo džusu. V neděli ráno při snídani bylo vyhlášení výsledků víceboje a udělování medailí v šesti kategoriích. Ještě společné foto a v 9¹⁵ zazněl povel, „vyrážíme“. Přes Sobotku, Mladějov, Pařezskou Lhotu, Jinolice (občerstvení), Soběraz všichni v 13³⁰ usedli k obědu v restauraci na Klepandě. Okolo Kumburku a přes Podlevín k hasičské zbrojnici v Levínské Olešnici dorazila skupina v 16 hodin. Na tachometru byla cifra 120 km. V malebné krajině, nás provázely celým výletem hradní skvosty Českého ráje. Děkuji všem, kteří vydrželi všechny terénní i klimatické podmínky a bez zranění a poměrně ukázněně dorazili zdárně domů a už teď se jistě těší na 11. cyklistický výlet v roce 2014. Děkuji i Pavlu Dohnalovi za dopravu zavazadel do Zlatého údolí i personálu rekreačního zařízení.

Sucharda Pavel st.

Foto: Košťál Roman, Vagenknecht Radek, Machovi, Suchardovi

Dne 18. května 2013 se uskutečnil jednodenní zájezd do Plzně, přihlásilo se celkem 31 účastníků, z toho 26 dospělých a 5 dětí. Sraz všech účastníků byl v 5.45 hodin před hasičárnou. Mezi kapkami deště jsme všichni vyhlíželi autobus, který měl malé zpoždění. Vše dobře dopadlo, autobus dorazil a tak jsme se mohli vydat na cestu.
Naší první zastávkou měla být prohlídka Průhonického parku, který je zařazen na seznamu památek UNESCO. Stále pršelo, a tak se zvažovala varianta vynechat prohlídku parku a pokračovat dál v cestě. Bylo dobře, že jsme se nenechali odradit májovým deštíkem, protože procházka pohádkovou přírodou zámeckého parku s krásně rozkvetlými azalkami a rododendrony byla tou správnou ranní relaxací. Počasí se umoudřilo, přestalo pršet a my jsme mohli dále pokračovat směrem na Zbiroh.
Ve Zbirohu jsme navštívili muzeum požární ochrany. S paní průvodkyní jsme měli možnost si prohlédnout koněspřežné a parní stříkačky, techniku z období 50. let či prototyp požárního robota a mnoho dalších exponátů. Zajímavá byla také videoprojekce při hašení požáru tržnice v Holešovicích. Přestože bylo stále co si prohlížet, museli jsme dodržet časový harmonogram zájezdu. Nyní už jsme měli namířeno rovnou do Plzně.
Kolem poledne jsme přijeli na parkoviště pivovaru. Byl čas na oběd, který jsme si dali v restauraci Na Spilce, přímo na nádvoří pivovaru. Kladně jsme hodnotili příjemné prostředí, rychlou obsluhu, dobré jídlo a samozřejmě výborné točené plzeňské pivečko. Ve 13.45 hod. jsme měli objednanou prohlídku pivovaru Pilsner Urquell. Průvodkyně Jiřina nás seznámila s historií plzeňského piva, prošli jsme si současnou moderní stáčírnu a varnu a na závěr prohlídky v historických pivovarských sklepích jsme měli možnost ochutnat nefiltrovaný a nepasterovaný plzeňský ležák natočený přímo ze sudu. Po téměř dvouhodinové prohlídce pivovaru následovalo osobní volno. Někteří zůstali v restauraci na nádvoří pivovaru a pokračovali v ochutnávání výborného piva, ostatní se vydali obdivovat historické jádro města. Prohlédli jsme si náměstí – renesanční radnici, morový sloup a tři nově postavené moderní kašny znázorňující anděla, chrtici a velblouda znázorňující motivy městského znaku. Samozřejmě jsme si také prohlédli dominantu Plzně- katedrálu Svatého Bartoloměje. Krásně svítilo sluníčko, a tak se někteří nechali zlákat k výstupu na věž katedrály, která je vysoká 102,6 m, což je nejvyšší kostelní věž v České republice. Viditelnost byla výborná a my jsme měli možnost si prohlédnout Plzeň téměř z ptačí perspektivy. Ještě zbylo dost času k příjemnému posezení v předzadrádkách místních restaurací. Trochu rozruchu způsobila spanilá jízda asi 70 motorkářů Harley Davidson , kteří několikrát objeli náměstí. Opět bylo na co se dívat. Tato přehlídka naleštěných krásných strojů byla jakýmsi neplánovaným bonusem navíc. Odjezd z Plzně byl stanoven na 18 hodinu, ale většině účastníků zájezdu se v Plzni líbilo tak moc, že ani nepospíchali domů. Po půlhodině čekání jsme byli kompletní, a tak jsme se mohli vydat na cestu k domovu. Do Levínské Olešnice jsme dorazili před 22 hodinou večerní.
Zájezd proběhl bez problémů a snad každý na něj bude rád vzpomínat.

Na další výlet se těší Zdenka Nosková.

Ve dnech 27.9. až 30.9. se uskutečnil plánovaný výlet na Moravu. Několika vozy jsme se vydali napříč republikou, a i přes malé problémy některých z nás jsme, spolu se tmou, dorazili do obce Havraníky i my. Akce se zúčastnilo 27 lidí. Sotva jsme se stihli zabydlet v penzionu Ham- Ham, museli jsme vyrazit na první zastávku našeho turné. Každého z účastníků zájezdů, který již dovršil 18 let, čekala návštěva nedalekého místního sklípku. Zážitek to byl skvělý. Příjemný pan domácí, zajímavá prezentace sklepů, a samozřejmě velmi pestrá ochutnávka samotných vín. Opravdu jsme si začali té Moravy užívat velkými doušky. Někteří z nás se vraceli do penzionu téměř za světla.

Druhý den celá výprava vyrazila na celodenní výlet. Po procházce po vinicích (které jsou všudypřítomné) jsme si prohlídli malý malovaný sklípek, který kdysi vyzdobil jeden místní muž z lásky k dceři majitele sklípku. I zde jsme se zdrželi na vínečko. Po obědě v jedné místní hospůdce, jsme navštívili Pěchotní srub MJ – S3 zvaný též “Zahrada“. Velmi výrazný komentář průvodce, mnoho zbraní a technického vybavení bunkru, a nakonec i doplnění tekutin – to vše nás tu čekalo. Tak jsme se procházeli, až jsme došli na rakouskou stranu hranic. Zde jsme si odpočinuli na vyhlídce, z které byly krásně vidět rozsáhlé vinice. Poté jsme se vydali zpět do penzionu, samozřejmě s občerstvovacími zastávkami.

V sobotu ráno jsme nasedli do našich vozů a rozjeli se do Rakouska. Nad krajinu rakouských zemí čněl velký větrný mlýn. A právě tam jsme měli namířeno. Opravdu velký kolos, dokonce stále funkční, nás všechny ohromil. Po malém focení mlýna, našich rodin a nejrůznějších sousoší jsme se zase rozjeli dál. Obrovský bazén, pyšnící se především využíváním termálních pramenů, byl opravdovou lahůdkou na našem výletním menu. Čirou náhodou „Termály“ slavily výročí 10 let, tak na ty, kteří šli dovnitř čekalo mnoho výhod, např. zákusek zdarma či býček točený na grilu. Ti, kteří neholdují bazénům, se vydali poznávat krásy Rakouska. Po několikahodinovém čvachtání jsme se vydali zpět na “naší sranu“. Ještě jsme se zastavili ve starém mlýně ve Slupi. I tam bylo vše funkční, a tak nás čekala zajímavá prohlídka. Večer jsme se v penzionu pořádně nadlábli a začali vymýšlet také nějáké krávovinky, které k cestování patří. Později jsme si sedli do společenské místnosti, kde jsme se věnovali ochutnávání burčáku. Někteří sice brzy odpadávali, i tak jsme si užili příjemný večer a skoro i půlku noci.

Každý výlet jednou končí, ovšem akce “Morava“ pokračovala i v neděli. Sice jsme již v půl desáté vyklidili naše pokoje, ale domů jsme se jen tak nechystali. Ještě jsme narychlo naložili auta vínem a burčákem, a rozjeli se do Jaroměřic nad Rokytnou. Veliký zámek s velikou zahradou nás zaměstnal téměř na dvě hodiny, z čehož nám pochopitelně vyhládlo. Naposledy jsme si nacpali pupky na Moravě a rozjeli se k domovu. Doufám, že se na Moravu zas někdy vrátíme, a že nás příště pojede třeba i o něco víc. Ocenění za dobře naplánovaný výlet si rozhodně zaslouží šéforganizíátor Pavel Dohnal, díky.

Karel Šimek

Ve čtvrtek 5. července o půl deváté ráno jsme se sešli u kulturního domu v L. Olešnici, abychom se vydali na již devátý cyklistický výlet pořádaný naším sborem. Po akademické čtvrthodince  šestnáct příznivců cyklistiky vyrazilob  směrem Horka u Staré Paky a postupně jsme projížděli obcemi Borovnice, Mostek, Bílá Třemešná, kde bylo první občerstvení v restauraci u nádraží. Odtud přes kopec do Doubravice, Velehrádek, Lanžov a Velký Vřešťov. Tady v campu mnozí zahnali hlad, ale hlavně žízeň. Plný síly a optimismu peloton vyrazil směr památník bitvy na Chlumu. Po nezbytném focení a drobném občerstvení jsme se vydali přes obce Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka, Miletín, Pecka. Z důvodu přicházející bouřky byla vynechána závěrečná občerstvovací zastávka, která měla být ve Štikově u Libušky, a tak jsme přes Borovnici spěchali domů. Z původních plánovaných 70 km bylo nakonec kilometrů 87. Cestou nás postihl naštěstí pouze jeden defekt, a to již před Mostkem a jelikož mechanik s nářadím byl daleko vpředu, pomohl nám jeden místní obyvatel, který ochotně zapůjčil nářadí i kompresor. Děkujeme. I když někteří toho v parném počasí měli dost, věřím, že už teď se těší na příští rok, kdy bude jubilejní 10. cyklovýlet a jelikož oslavujeme 120 let od založení našeho sboru, tak i trasa bude 120 km. Tentokrát, ale rozložíme síly do dvou dnů.

Všem účastníkům děkuji za výdrž a disciplínu na silnicích.

Sucharda Pavel st.

Foto Košťál Roman a Suchardová Renata