15
Říj
3
Zář
Po velmi nešťastné a téměř prázdné sezoně jsme si chtěli napravit reputaci a dojet si konečně pro nějáký výsledek. Bohužel jsme stihli jen jeden trénink a sehranost sestavy narušila absence Pavla Suchardy ml. a nejistota Honzy Noska, kterému se nepovedla Noční soutěž v Nedaříži. Byli jsme si jistí naší slabší formy, přesto jsme se rozhodli jet bojovat o příčky nejvyšší. Do Vidochova nás nakonec odjela početná skupina mladých hasičů s řidičem Tomášem Martínkem, kterému tímto děkuji. Potkala nás však další nepříjemnost. Již dopoledne jsem si obnovil zranění kolene a mů j start na soutěži byl vyloučený. Poskládal jsem tedy zbytek družstva a ujal se alespoň trénování mladého mančaftu. První útok jsme nastoupili v sestavě : koš -Radek Vagenknecht, savice – Honza Nosek, stroj – Pavel Skokin Dohnal, béčka – Martina Táslerová, rozdělovač – Zdeněk Čermák, a proudy Pavla Machová a David Dohnal. Kluci ( a 2 děvčata) měli našlápnuto na skvělý čas pod 30 vteřin, bohužel nás zradila technika. Dírou v savici se nám do vedení dostával vzduch a zpomalil vodu ze stroje. Již po prvním kole jsme tak byli poslední. Opravdová zkouška však celý tým teprve čekala. Druhý útok se losoval. Jelikož jsme věděli, že dobrý výsledek je v tahu, rozhodli jsme se nasadit nové tváře. Po losu jsme běželi v této sestavě: koš- Zdeněk Čermák, savice Vojta Goofy Vagenknecht, stroj Renata Šímová, béčka- David Dohnal, rozdělovač- Radek Vagenknecht, proudy – Pavla Machová a Honza Nosek. Zdendovi se však nepodařilo zašroubovat koš na zapůjčené savici a společně s Vojtou se mu nepodařilo ho z kádě vylovit do konce útoku. Rád bych vyzdvihl především dobré výkony Vojty a Honzy, kteří u nalejvání nezaváhali.Obsadili jsme konečné 10. místo. Společně jsme se zdrželi a ti nejvytrvalejší z nás se vydali domů až po jedenácté hodině. I přes špatný výsledek ve špatné sezoně, musím říct, že se nám podařilo alespoň něco. Po mnoha letech je tu opět mladý kolektiv, který má alespoň trochu zájem o požární sport a hasičinu všeobecně. A jak rádi sýčkují někteří naši starší bratři: Hlavně, ať nám to vydrží!!
21
Srp
Již několik let se mluvilo o účasti SDH Levínská Olešnice na srpnové noční soutěži, kterou pořádají naši bratři a sestry z Nedaříže. Tento rok se konečně přešlo od slov k činům a sedmička mladých kluků se za podpory starších členů rozhodla zúčastnit. Možností k tréninku nakonec bylo méně než jsme doufali, přesto jsme neházeli flintu do žita. Týden před samotnou soutěží jsme podali přihlášku a nezbývalo nám nic jiného než čekat na onu osudnou noc. Je sobota, půl osmé večer. Před hasičárnou se pomalu schází celé družstvo. Naložili jsme potřebné vybavení a vyrazili do Nedaříže. Po zaplacení startovného jsme ze svého středu vybrali velitele a trenéra družstva. Velitelováním byl tentokrát pověřen Zdeněk Čermák, trénování se ujal náš řidič Víťa Šimek. V devět hodin hlavní pořadatel svolává nástup, na kterém jsme byli seznámeni s podmínkami a pravidly soutěže. V půl desáté se na start připravují první ženy. Krátce před půl jedenáctou přichází řada na kategorii mužů, ve které jsme byli zařazeni hned za domácí „A“ výběr. Připravili jsme si základnu, na startovní čáře si popřáli hodně štěstí a poté nastaly nejdůležitější okamžiky celého večera. S časem 39,48 na levém terči a časem 37,54 na pravém terči jsme celkem důstojně obstáli v konkurenci mnohdy mnohem zkušenějších družstev. Nakonec i s tímto časem jsme uzavírali první polovinu startovního pole. S přáteli z Olešnice, kteří nás v nemalém počtu přijeli podpořit jsme tak mohli oslavovat krásné 6. místo (12 družstev). Nutno podotknout, že naše snaha a především tento první úspěch byl oceněn i samotnými pořadateli při závěrečném nástupu. Na závěr bych rád poděkoval jménem celého družstva členům SDH Nedaříž, kteří každoročně vynakládají obrovské úsilí v pořádání noční soutěže, poté Vítězslavovi Šimkovi, který se „obětoval“ a dělal nám řidiče hasičského vozu, velitelovi Pavlu Suchardovi, který s námi ve svém volném čase chodil cvičit, Tomáši Bryknarovi, členovi SDH Pecka, který nám vypomohl a zaskočil za původního člena našeho družstva, který se nemohl zúčastnit a samozřejmě nakonec ( ne však v neposlední řadě) všem, kteří nás přijeli podpořit.
11
Čvn